Dukatovy stránky 

 

 

 

 


Bird of Prey

 

 

Model lodi

 

 

 

 

výskyt:

ST: The Search for Spock

autoři:

Leonard Nimoy a Harve Bennett

vývoj:

1984

 

Specifické informace

 

typ:

průzkumník (B'rel)
křižník (K'Vort)

známé lodi:

IKS B'Rel
IKS Hegh'ta
IKS Vorn
IKS Korinar
IKS Buruk
IKS M'Char
IKS Etam
IKS Rotarran

vývoj:

2277 - 2355

konstrukční středisko:

Qo'noS Orbital Factory Base

rozměry - délka:

157.76 m (B'rel)
678.36 m (K'Vort)

šířka:

181.54 m (B'rel)
780.62 m (K'Vort)

výška:

98.54 m (B'rel)
423.72 m (K'Vort)

hmotnost:

236,000 tun (B'rel)
1,890,000 tun (K'Vort)

posádka:

12 + výsadkové síly (B'rel)
1,500 + výsadkové síly (K'Votr)

zbraňové systémy:

2 disruptorová děla; odpalovač torpéd (B'rel)
4 disruptorová děla; 2 odpalovače torpéd (K'Vort)

rychlost - maximální:

Warp 9.6

 

Obecné informace o třídě

Lodě typu Bird of Prey představují pravděpodobně nejúspěšnější design plavidel v historii. Lodě byly v jednotlivých podtřídách v aktivní službě ve větším množství a po delší dobu než jakákoliv jiná třída lodí ve známém vesmíru.
Plavidla Bird of Prey lze rozdělit na dvě základní třídy: B'rel a K'vort. První je několikrát menší a používá se hlavně jako průzkumné a výzvědné plavidlo. Druhý typ (zhruba 4x větší) slouží jako válečný křižník.
V sedmdesátých letech 23. století byla třída B'rel zkonstruována, aby plnila širokou škálu úloh. Při speciálních operacích se používalo maskovacího zařízení pro průniky do prostoru Federace a útoky na slabě opevněné cíle (jako např. pozorovací základny, komunikační stanice a nákladní lodě), čímž se vytvářel zmatek před útokem Klingonské flotily. Je také přirozenou výzvědnou lodí, ideální k vyhledávání a pozorování lodí Federace při zapojeném maskování. Během dlouhého napětí mezi Federací a Kligonskou říší sloužilo mnoho lodí třídy B'rel jako nájezdná plavidla, která operovala hluboko v prostoru Federace a útočila na osamělé lodi nebo stanoviště.
V designu se B'rel řídí klingonskými normami. Vpředu má umístěn odpalovač torpéd a nad ním je velící centrum (můstek). Hned za ním jsou kabiny posádky umístěné v sekci "krku". Zadní část lodi zahrnuje strojovnu a malý nákladový prostor. Pár křídel nese na svých koncích malé disruptory a jako záloha je na trupu umístěn nouzový odpalovač torpéd. Křídla umožňují operovat v atmosféře planet a loď dokonce má instalované přistávací opěry - jsou to první lodě s warpovým pohonem, které mohou přistát na planetárním povrchu.

 

K’t‘inga

 

 

Model lodi

 

 

 

 

výskyt:

ST: The Motion Picture

autoři:

Alan Dean Foster a Robert Wise

vývoj:

1979

 

Specifické informace

 

typ:

těžký křižník

známé lodi:

IKS K'T'Inga
IKS Kronos One
IKS T'Ong
IKS Amar
IKS T'Acog
IKS B'Moth

vývoj:

2269 - současnost

konstrukční středisko:

Qo'noS Orbital Factory Base

rozměry - délka:

349.54 m

šířka:

251.76 m

výška:

98.41 m

počet palub:

9

hmotnost:

760,000 tun

posádka:

800 + výsadkové síly

zbraňové systémy:

6 disruptorů
2 odpalovače torpéd

rychlost - maximální:

Warp 9.6

 

Obecné informace o třídě

Během sedmdesátých let 23. století Klingoni vytvořili křižník K'T'inga, aby nahradili křižník třídy D7. Klingonská tajná služba roku 2263 zjistila, že Hvězdná flotila záhy začne přestavbu lodí tříd Miranda a Constitution, při které je, mimo jiné, vybaví nejmodernějšími technologiemi zbraní a pohonu. Protože třída Miranda byla vždy ekvivalentní třídě D7 a třída Constitution o něco málo silnější, možnost, že se tyto lodě stanou výrazně silnějšími, nebyla Klingony přivítána s nadšením.
Klingonské vrchní velení usoudilo, že vývoj a stavba zcela nové třídy křižníku by zabraly alespoň 10-15 let, čímž by byla říše po celou dekádu výrazně zranitelná. Nakonec se došlo k závěřu, že nová loď, založená na trupu standartního křižníku D7, bude vybavena nejnovějšími zbraněmi a motory. Proto K'T'inga velmi připomíná starší D7. Hlavními vnějšími rozdíly jsou barevné schéma (u třídy K'T'inga je obvykle tmavší) a objemnější přední trup. Třída K'T'Inga má také charakteristické warpové gondoly.
Modernizace na výzbroji se prováděla kompletně. Byl instalován nový, těžší model odpalovače torpéd, čímž se zároveň omezil počet torpéd na palubě z 260 na 230. Disruptor typu 10 je zabudován nad oběma odpalovači. Disruptory typu 7 nahradil typ 8. Loď disponuje také větším warpovým jádrem.

 

D 7

 

 

Model lodi

 

 

 

 

výskyt:

ST: TOS - "Day of the Dove"

autoři:

Jerome Bixby & Marvin Chomsky

vývoj:

1968

 

Specifické informace

 

typ:

těžký křižník

známé lodi:

IKS Gr'oth

vývoj:

2245 - 2290

rozměry - délka:

349.54 m

šířka:

251.76 m

výška:

98.41 m

počet palub:

9

hmotnost:

760,000 tun

posádka:

800 + výsadkové síly

zbraňové systémy:

6 disruptorů
2 odpalovače torpéd

rychlost - maximální:

Warp 9.6

 

Obecné informace o třídě

Křižník D7 tvořil po více než šedesát let páteř Klingonské flotily a byl používán i Romulanským impériem po krátké alianci z roku 2268. Po svém uvedení do aktivní služby v roce 2245 byla tato loď mnohonásobně silnější a vyvinutější než její předchůdkyně. Ačkoliv lodě Federace třídy Miranda byly přinejmenším ekvivalentní a lodě třídy Constituton o něco silnější. D7 se ovšem stavěly v mnohem větším počtu.
V rozvržení lodi stanovila třída D7 standard pro všechny Klingoské lodě až do současnosti. Federace obvykle umístila většinu zbraní na primární trup, koncentrovala jejich palebnou sílu směrem dopředu a pak se spoléhala na rychlost a manévrovatelnost, aby s nimi bylo možné efektivně zaútočit na cíl. Motory D7 jsou v porovnání s loděmi Federace podstatně méně výkonné. Aby tuto nevýhodu kompenzovali, umístili Klingoni většinu lodních systémů do velkého trupu strojovny, spojeného s warpovými gondolami. Poté připojili malý sekundární trup na konec dlouhé sekce "krku", která mířila směrem dopředu. Tím se těžiště lodi a většina její hmotnosti přesunuly dozadu a umožnily tak motorům snadněji manévrovat. Zbraně jsou také rovnoměrněji rozmístěné - jeden odpalovač torpéd je umístěn v přední části a druhý je na zadní sekci. Šest disruptorů je taktéž umístěno na zadní části. To dává křižníkům D7 větší možnosti při rozložení palby než je tomu u tříd Miranda nebo Constitution.

 

Vor‘cha

 

 

 

Model lodi

 

 

 

 

 

výskyt:

ST: TNG - "Reunion"

autoři:

Thomas Perry, Jo Perry, Ronald D. Moore a Brannan Braga

vývoj:

1990

 

Specifické informace

 

typ:

těžký křižník

známé lodi:

IKS Vor'Cha
IKS Maht-H'a
IKS Qu'Vat
IKS Drovna
IKS Yavang
IKS Bortas
IKS P'Rang
IKS Toh'Kaht
IKS Vornak

vývoj:

2347 - současnost

konstrukční středisko:

Qo'noS Orbital Factory Base

rozměry - délka:

481.32 m

šířka:

341.76 m

výška:

106.87 m

počet palub:

28

hmotnost:

2,238,000 tun

posádka:

1,900 + výsadkové síly

zbraňové systémy:

18 disruptorů
těžký příďový disruptor
tři odpalovač torpéd

rychlost - maximální:

Warp 9.6

 

Obecné informace o třídě

Třída Vor'Cha byla původně odpovědí na třídu Hvězdné flotily Ambassador. Velkých změn oproti předchozím typům lodí dostály především zbraňové systémy. Tři disruptory, které ještě donedávna nesly označení X nahradil typ XII, umožňující střílet v "pulzním" módu, čímž se významně zvyšovala jejich účinnost. Zesílení trupu bylo provedeno na důležitých palubách – okolo warpového jádra, warpových gondol a zbraňových systémů. Aby se zvedla účinnost odpalovačů torpéd, byl instalován systém odpalování několika torpéd najednou (lze vystřelit až 3 torpéda v jednom okamžiku).
Loď byla uvedena do výroby v roce 2347 a první plavidlo opustilo dok roku 2351, tři roky před první lodí třídy Nebula. Nevyhnutelně byly obě tyto třídy srovnávány. Vor'Cha je obecně považována asi o 15% silnější než běžná loď třídy Nebula díky svému vysoce kvalitnímu pancíři a disruptorům s pulsní palbou. Příchod třídy Galaxy převrátil rovnováhu zpět k Hvězdné flotile a třída Vor'Cha je oproti nejnovějším modelům lodí zařazovaným do aktivní služby v alfa kvadrantu poněkud zastaralá. Klingoni prý plánují lodě Vor'Cha vylepšit silnějšími disruptory, nejnovějšími odpalovači torpéd a vylepšeným systémem štítů, aby je udrželi na frontových liniích.

 

Negh‘var

 

 

Model lodi

 

 

 

 

výskyt:

ST: DS9 - "The Way of the Warrior"

autoři:

Ira Steven Behr a Robert Hewitt Wolfe

vývoj:

1995

 

Specifické informace

 

typ:

těžký křižník

známé lodi:

IKS Negh'Var

vývoj:

2368 - současnost

konstrukční středisko:

Qo'noS Orbital Factory Base

rozměry - délka:

682.32 m

šířka:

470.09 m

výška:

136.65 m

počet palub:

39

hmotnost:

4,310,000 tun

posádka:

2,500 + výsadkové síly

zbraňové systémy:

20 disruptorů
těžký příďový disruptor
4 odpalovače torpéd

rychlost - maximální:

Warp 9.6

 

Obecné informace o třídě

Třída Negh'Var je nyní nejsilnější lodí Klingonské říše. Na palubě nese nejnovější obranný útočný arzenál. Pochází z šedesátých let 24. století. Její obrovská velikost by jí měla umožňit nést takovou výzbroj, která svou silou dokáže přemoci jakéhokoliv protivníka v současnosti i v budoucnosti. Při svých téměř 7mi stech metrech délky je největší lodí, jakou kdy Klingoni postavili.
Základní výzbrojí je pár těžkých disruptorů - největší zbraň podobného typu, jaká byla kdy vyrobena. Ačkoliv na žádné lodi v alfa kvadrantu nejsou nainstalovány silnější mobilní zbraně, mají i své stinné stránky: jejich úhel palby je velmi omezený. Protože ani samotná Negh'Var není právě snadno manévrovatelná, účelem těchto zbraní je pravděpodobně především likvidace silných štítů chránících velké vesmírné stavby, stacionárních obranných systémů a planetárních zbraní. K boji s ostatními loděmi je určeno 18 disruptorů typu XII, které jsou rozmístěné po celém trupu. Třebaže nejsou zdaleka tak výkonné jako zbraně typu XVIII, je jejich palebná síla přibližně na úrovni phaserových polí Hvězné flotily typu X, čímž se řadí k nejsilnějším současným zbraním.
Negh'Var je stejně dobře vybavena i k obraně.
Ačkoliv mezi hlavní úlohou lodě patří ničení stabilních obranných systémů a nepřátelských plavidel, má Negh'Var očividně i významnou sekundární úlohu při vysazování a podpoře pozemních jednotek. Na palubě je možné transportovat přibližně deset tisíc vojáků a k jejich vysazení je loď vybavena více než třiceti osobními transportéry a velkým množstvím výsadkových člunů.