Stránky o AČR                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                    

Přísaha příslušníků československé armády v letech 1918 až 1939

„Přísaháme při všem, co jest nám svato, a v plné shodě se svým svědomím a přesvědčením, že budeme poslušni presidenta a vlády republiky Československé a všech svých velitelů, presidentem a vládou ustanovených; přísaháme, že budeme bez odmluvy plniti jejich nařízení vždy a všude, i v nebezpečí, bez váhání a odporu, že svých vojsk neopustíme, ale i životy své ochotně dáme na ochranu vlasti a za její svobodu; přísaháme, že budeme druh druha milovati, k sobě věrně státi, v nebezpečí se neopouštěti, ale až do konce se brániti tak, jak nám káže mužná čest a vědomí povinností občanských. Tak přísaháme!“

 

Slovo úvodem

Československá armáda se vytvářela v letech 1918 až 1920 z bývalé rakousko-uherské armády a z československých legií v Rusku, Francii a Itálii. Spory o státní hranice a válka s Maďarskem vznikající armádu značně zatěžovaly a teprve po uklidněné situace bylo možné v roce 1920 přistoupit k tzv. unifikaci, spočívající ve sloučení domácího a zahraničního vojska. Unifikace skončila v roce 1922 a československou armádu v míru tvořilo 12 pěších divizí, 2 horské brigády a 3 jezdecké brigády, početní stav byl asi 150 000 mužů. Vojenská služba trvala 24 měsíců, od roku 1924 jen 18 měsíců. Celkovou připravenost k boji prověřila částečná mobilizace v říjnu 1921 proti Maďarsku.

Významnou úlohu při formování československé armády v 1. polovině 20. let sehrála francouzská vojenská mise, jejíž příslušníci obsadili vysoké armádní funkce. V této době byly uzavřeny spojenecké smlouvy s Francií proti Německu a s Jugoslávií a Rumunskem proti Maďarsku. Od poloviny 20. let nastoupili na nejvyšší místa v armádě českoslovenští generálové a vliv francouzské vojenské mise poklesl. Prvním československým náčelníkem Hlavního štábu se stal generál Jan Syrový. Koncem 20. let začal vývoj armády stagnovat v důsledku odzbrojovacích snah v Evropě a snižování vojenských výdajů. Nejhorší situace byla v době velké hospodářské krize na začátku 30. let.

Skupina důstojníků Hlavního štábu proto připravila plán zásadní reorganizace a modernizace armády. Brzy nato došlo k personálním změnám ve velení armády a novým náčelníkem Hlavního štábu se stal generál Ludvík Krejčí . Pod jeho vedením byl plán reorganizace a modernizace postupně realizován. Podařilo se zavést dvouletou vojenskou službu, zvýšil se počet pěších divizí, byly reorganizovány jezdecké a horské brigády a zavedena velitelství sborů. V roce 1935 byla zahájena výstavba stálého opevnění, které mělo v případě války snížit početní převahu protivníka. Pozornost byla věnována také motorizaci, rozvoji letectva, tanků, protitankové obrany apod. Po uzavření spojenecké smlouvy v roce 1935 byla zahájena spolupráce se Sovětským svazem.

Také politické vedení státu začalo armádu více podporovat. Hlavní zásluhu na tom měl nový československý prezident Edvard Beneš, který se intenzivně zajímal o vojenské záležitosti a prosadil, aby vojáci dostali požadované finanční prostředky. Prestiž armády ve veřejnosti stále rostla. Vojenské výdaje se postupně zvyšovaly, koncem 30. let dosáhly asi 8% hrubého domácího produktu.

Začátkem roku 1938 byla reorganizace československé armády ukončena. V míru se skládala ze 7 velitelství sborů, 17 pěších divizí a 4 rychlých divizí. Početní stav armády byl více než 200 000 mužů. Rok 1938 byl charakteristický zintenzivněním veškerých příprav na hrozící válečný konflikt. V květnu 1938 byla vyhlášena částečná mobilizace a v září 1938 všeobecná mobilizace . Mobilizovaná československá armáda se skládala ze 14 velitelství sborů, 37 pěších divizí, 4 rychlých divizí a měla ve zbrani asi 1 100 000 mužů. Její výzbroj tvořilo asi 2 300 děl, 350 tanků a 950 letadel. Hlavním velitelem mobilizované armády se stal generál Ludvík Krejčí.

Po přijetí podmínek mnichovské dohody čtyř mocností 30. září 1938 byly pohraniční oblasti Československa postupně předány Německu, Polsku a Maďarsku. Armáda se podílela na evakuaci těchto oblastí a zajištění nových státních hranic. V této době se mnohokrát střetla s nepřítelem, především na území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Do konce roku 1938 proběhla demobilizace a armáda se vrátila k mírové organizaci. V důsledku nové politické situace se uvažovalo o zmenšení armády, ale k tomu už nedošlo.

Po okupaci českých zemí v březnu 1939 musela být armáda rozpuštěna. Ještě předtím však úspěšně bránila Podkarpatskou Rus proti maďarskému útoku a jedna malá jednotka se postavila německým okupantům. Po likvidaci armády se řada jejích příslušníků zapojila do domácího nebo zahraničního odboje a často i za cenu vlastního života bojovala za osvobození své země.

Československá armáda se po těžkých začátcích stala dobře vycvičenou a vyzbrojenou armádou, která v roce 1938 patřila k nejlepším v Evropě. Její výzbroj až na výjimky byla domácího původu a vyráběly ji známé české zbrojovky. Velitelský sbor tvořili bývalí příslušníci československých legií v Rusku, Francii a Itálii, které doplňovali důstojníci převzatí z rakousko-uherské armády a také již absolventi československých vojenských škol. Zvláště mezi generály měli legionáři vysoké zastoupení a zastávali prakticky všechny nejdůležitější funkce v armádě. Díky své legionářské minulosti získali cenné bojové zkušenosti z pohyblivých bojů ve složitých geografických i klimatických podmínkách.

Plány vedení války odpovídaly velikosti státu a jeho spojeneckým závazkům. Ve 20. letech, kdy bylo za hlavního protivníka považováno Maďarsko, převažovalo útočné pojetí. Od 30. let, kdy se hlavním protivníkem stalo Německo, se prosadila obranná koncepce, aniž by se však rezignovalo na útočné akce. Postupně se formovala samostatná československá vojenská doktrína, založená na pružné obraně a organizovaném ústupu před silnějším protivníkem.

 

Vojenské výdaje Československa v letech 1919 až 1938 (v miliardách Kč)

 

A) Řádný rozpočet:

Rok

Plánované státní výdaje

Plánované výdaje MNO

Poměr v %

1919

6,7141)

1,2811)

19,11)

1920

10,416

1,2122)

11,62)

1921

13,8423)

2,3373)

16,93)

1922

19,813

3,109

15,7

1923

19,371

2,775

14,3

1924

16,994

2,300

13,5

1925

9,574

1,815

19,0

1926

10,070

1,935

19,2

1927

9,704

1,370

14,1

1928

9,536

1,400

14,7

1929

9,534

1,400

14,7

1930

9,367

1,400

14,9

1931

9,839

1,400

14,2

1932

9,319

1,310

14,1

1933

8,633

1,252

14,5

1934

7,631

1,2274)

16,14)

1935

7,983

1,280

16,0

1936

8,032

1,340

16,7

1937

8,454

1,359

16,1

1938

10,117

2,098

20,7

Poznámky:

1) Plánované státní údaje byly dodatečně zvýšeny na 8,615 miliard Kč a plánované výdaje MNO na 1,739 miliard Kč, tj. 20,2 %.
2) Plánované výdaje MNO byly dodatečně zvýšeny na 2,364 miliard Kč, tj. 22,7 %.
3) Plánované státní výdaje byly dodatečně zvýšeny na 18,026 miliard Kč a plánované výdaje MNO na 2,562 miliard Kč, tj. 14,2.
4) Plánované výdaje MNO byly dodatečně sníženy na 1,212 miliard Kč, tj. 15,9 %.

 

B) Mimořádný rozpočet (úvěry):

 

Podle zákona 240/1926 Sb.

Podle zákona 127/1934 Sb.

Zvláštní z června 1936

Zvláštní z června 1937

Souhrn

Časové období

1927 - 1937

1938 - 1947

1936 - 1939

1939 - 1942

1927 - 1947

Plánovaná celková výše

3,465

3,150

8,775

5,648

21,038

Vyčerpáno do roku 1936

3,206

1,987

0,438

-

5,631

Vyčerpáno v roce 1937

0,215

0,735

2,338

-

3,288

Vyčerpáno od 1. 1. do 31. 10. 1938

0,087

0,207

2,802

0,248

3,344

Vyčerpáno celkem do 31. 10. 1938

3,508

2,929

5,578

0,248

12,263

Poznámka:

Dalších 280 milionů Kč bylo uvolněno z Půjčky práce vypsané v roce 1933 (274 milionů do roku 1936 a 6 milionů v roce 1937). K dispozici byla dále Půjčka na obranu státu vypsaná v roce 1936, z které zatím nebyly prostředky použity.
Na rok 1939 se mimo jiné počítalo s uvolněním částky 2,500 miliardy ze zvláštního úvěru z června 1936 a 1,211 miliard ze zvláštního úvěru z června 1937.

 

Nástupová sestava československé armády 30. září 1938 ve 12.00 hodin

 

a) Polní armáda:

Jednotka

Krycí název

Stanoviště velitele

Velitel

Náčelník štábu

Hlavní velitelství

Palacký

Vyškov a okolí

arm. gen. L. Krejčí

brig. gen. B. Fiala

- 5. oddělení Hlavního velitelství s vlastním krycím názvem "Tyl" bylo v Přerově

I. armáda

Havlíček

Kutná Hora

arm. gen. S. Vojcechovský

plk. gšt. L. Kašpárek

I. sbor

Smetana

Votice

div. gen. J. Šípek

plk. gšt. Č. Kudláček

- Hraniční oblast 32

Mikuláš

Plzeň

brig. gen. J. Kloud

pplk. gšt. J. Suchánek

- 2. divize

Mácha

Plzeň-Doubravka

brig. gen. V. Pozdíšek

pplk. gšt. J. Uher

- 5. divize

Bezruč

Písek

brig. gen. A. Benda

mjr. gšt. E. Bečvář

- Skupina 4

Vlk

Votice

brig. gen. V. Kuneš

funkce nesystemizována

Hraniční pásmo XI

Dalibor

Praha

div. gen. E. Linhart

plk. gšt. A. Hochman

- Skupina 1

Vlastimil

Rakovník

brig. gen. V. Petřík

pplk. gšt. F. Kočí

- Velitelství okrsku Praha

Přemysl

Praha-Břevnov

brig. gen. C. Langer

pplk. gšt. R. Feistmantl

II. sbor

Dvořák

Mladá Boleslav

div. gen. J. Váňa

plk. gšt. J. Krist

- Hraniční oblast 33

Dominik

Český Dub

div. gen. F. Melichar

pplk. gšt. E. Šindler

- 3. divize

Holeček

Mšeno

brig. gen. F. Jelínek

pplk. gšt. A. Mrázek

- 17. divize

Blodek

Rychnov u Jablonce nad Nisou

brig. gen. V. Šidlík

pplk. gšt. V. Dvořák

Hraniční pásmo XII

Otakar

Hradec Králové

div. gen. B. Ruml

plk. gšt. J. Cingroš

- Hraniční oblast 34

Bořivoj

Jaroměř

brig. gen. A. Pavlík

pplk. gšt. V. Vojtěchovský

- Hraniční oblast 35

Vítězslav

Vamberk

brig. gen. K. Kutlvašr

pplk. gšt. J. Chleboun

18. divize

Erben

Buštěhrad

brig. gen. M. Fassati

mjr. gšt. L. Marek

 

II. armáda

Jirásek

Olomouc

div. gen. V. Luža

plk. gšt. F. Vejmelka

IV. sbor

Myslbek

Litovel

div. gen. J. Janáček

plk. gšt. J. Lisý

- Hraniční oblast 36

Prokop

Šumperk

brig. gen. O. Líčka

pplk. gšt. J. Ejem

- 7. divize

Aleš

Zábřeh

brig. gen. K. Klubal

pplk. gšt. O. Schreiber

Hraniční pásmo XIII

Rostislav

Hranice

div. gen. E. Fiala

plk. gšt. J. Procházka

- Hraniční oblast 37

Florián

Šternberk

brig. gen. J. J. Birula

pplk. gšt. F. Čatloš

8. divize

Mánes

Moravský Beroun

brig. gen. O. Zahálka

pplk. gšt. F. Janda

 

III. armáda

Štefánik

Kremnica

arm. gen. J. Votruba

plk. gšt. B. Kratochvíl

VII. sbor

Hurban

Vráble

div. gen. J. Mánek

plk. gšt. J. Vrzáček

- Hraniční oblast 39

Rafael

Galanta

div. gen. M. Žák

pplk. gšt. V. M. Koblitz

Hraniční pásmo XV

Adam

Banská Bystrica

div. gen. B. Homola

plk. gšt. F. Slezák

- Hraniční oblast 40

Medard

Banská Bystrica

brig. gen. B. Rytíř

pplk. gšt. Š. Andreas

Hraniční pásmo XVI

Ferdinand

Košice

div. gen. O. Mézl

plk. gšt. J. Křepel

- Hraniční oblast 41

Alfons

Košice

brig. gen. O. Moravec

pplk. gšt. J. Pacholík

- Hraniční oblast 42

Karol

Užhorod

brig. gen. O. Svátek

pplk. gšt. T. Lang

10. divize

Tomašík

Krupina

brig. gen. R. Hošek

pplk. gšt. K. Hoffmann

- divize zatím nesoustředěna, dosud nepřišly významné části

11. divize

Dobrovský

Lovinobaňa

brig. gen. F. Kukačka

pplk. gšt. L. Hübelbauer

- divize zatím nesoustředěna, dosud nepřišly významné části

3. rychlá divize

David

Levice

brig. gen. J. Eminger

pplk. gšt. K. Veit

 

IV. armáda

Neruda

Brno

arm. gen. L. Prchala

plk. gšt. A. Páral

VI. sbor

Rázus

Soběslav

div. gen. R. Viest

plk. gšt. J. Heřman

- Hraniční oblast 31

Blažej

Veselí-Mezimostí

brig. gen. B. Neumann

pplk. gšt. F. Bürger

- 4. rychlá divize

Vojtěch

Soběslav

brig. gen. J. Dvořák

pplk. gšt. F. Monzer

III. sbor

Hálek

Jihlava

div. gen. S. Ingr

plk. gšt. F. Pohunek

- Skupina 2

Jaromír

Želetava

brig. gen. F. Slunečko

pplk. gšt. K. Viktorin

- 14. divize

Fibich

Třešť

brig. gen. J. Zmek

pplk. gšt. J. Pavlíček

- 19. divize

Arbes

Třebíč

brig. gen. F. Hněvkovský

pplk. gšt. S. Suledr

Hraniční pásmo XIV

Svatopluk

Brno

div. gen. A. Hasal

plk. gšt. K. Nesweda

- Hraniční oblast 38

Cyril

Brno

brig. gen. M. Kudrna

pplk. gšt. J. Valenta

2. rychlá divize

Ondřej

Jaroměřice nad Rokytnou

brig. gen. J. Koutňák

pplk. gšt. J. Kopecký

V. sbor

Kolár

Klobouky

div. gen. A. Eliáš

plk. gšt. J. Sýkora

- 6. divize

Kalvoda

Pohořelice

brig. gen. F. Tallavania

pplk. gšt. R. Pilfousek

- 20. divize

Bernolák

Mutěnice

brig. gen. F. Kravák

pplk. gšt. F. Houdek

 

Záloha Hlavního velitelství

4. divize

Heyduk

Hradec Králové

brig. gen. F. Bláha

pplk. gšt. V. Ondrášek

12. divize

Fajnor

Vsetín

plk. gšt. J. Buben

mjr. gšt. K. Eminger

- divize zatím nesoustředěna, dosud nepřišly významné části

13. divize

Úprka

Humpolec

brig. gen. A. Machačík

pplk. gšt. T. Kaisler

- divize zatím nesoustředěna, dosud na přesunu do prostoru

16. divize

Jablonský

Ružomberok

brig. gen. F. Marvan

pplk. gšt. P. Duda

22. divize

Hviezdoslav

Žilina

brig. gen. J. Beránek

pplk. gšt. A. Pospíšil

- divize zatím nesoustředěna, dosud nepřišly významné části

1. rychlá divize

Kazimír

Pacov

brig. gen. J. Fišera

pplk. gšt. A. Šilhavý

- divize zatím nesoustředěna, části dosud na přesunu do prostoru

VIII. sbor

Tajovský

Uherské Hradiště

div. gen. J. Hudeček

plk. gšt. J. Vedral

- 9. divize

Hodža

Nové Mesto nad Váhom

brig. gen. J. Beneš

pplk. gšt. J. Pošíbal

- 15. divize

Jánošík

Senica

brig. gen. B. Všetička

pplk. gšt. J. Werner

- 21. divize

Šafařík

Veselí nad Moravou

brig. gen. J. Čihák

pplk. gšt. J. Šanda

Velitelství "ČV"

-

Bystřice nad Pernštejnem

div. gen. v. v. R. Rychtrmoc

brig. gen. B. Káňa

Velitelství "M"

-

Vizovice

arm. gen. v. v. J. Bílý

plk. gšt. L. Kotík

b) Zápolní armáda:

Jednotka

Krycí název

Stanoviště velitele

Velitel

Náčelník štábu

Ministerstvo národní obrany

-

Praha

arm. gen. J. Syrový

-

- součástí ministerstva Hlavní štáb

I. sborová oblast

-

Praha

brig. gen. v. v. L. Zbořil

plk. gšt. v. v. F. Krupička

- Posádkové velitelství Velká Praha

-

Praha

brig. gen. J. Červinka

plk. gšt. A. Hvížďálek

- Velitelství okrsku Plzeň-Nýřany

-

Plzeň

plk. pěch. J. Konečný

mjr. gšt. J. Navrátil

II. sborová oblast

-

Hradec Králové

brig. gen. v. v. J. Hulík

plk. gšt. v. v. J. Paleček

III. sborová oblast

-

Brno

brig. gen. v. v. J. Vamberský

plk. gšt. v. v. Z. Ježek

IV. sborová oblast

-

Olomouc

brig. gen. v. v. K. Heřman

plk. gšt. v. v. J. Balcar

V. sborová oblast

-

Trenčín

brig. gen. v. v. A. Číla

pplk. gšt. v. v. J. Kosina

VI. sborová oblast

-

Košice

plk. pěch. v. v. A. Hrbenský

mjr. gšt. v. v. J. Kučera

- Velitelství cizích dobrovolníků

-

Košice

brig. gen. v. v. M. Bárta

pplk. pěch. L. Preininger

VII. sborová oblast

-

Banská Bystrica

brig. gen. v. v. L. Forbelský

plk. gšt. v. v. F. Materna

 

Armády středoevropských  států v roce 1938

(pokud není uvedeno jinak, je zachycen stav počátkem roku 1938)

Stát

Rozloha v km2

Počet obyvatel v milionech

Délka hranice v km

Početní stavarmády

Pěší divize

Pěší brigády

Tankové divize

Rychlé divize

Jezdecké brigády

Letecké pluky

Rakousko

83 900

6,8 (1934)

2640

63 000

7

1

-

1

-

2

Maďarsko

92 700

8,7 (1930)

1550

70 000

-

7

-

-

2

asi 2

Československo

140 500

14,7 (1930)

4120

200 000

17

-

-

4

-

6

Polsko

388 400

33,9 (1936)

5530

231 000

30

-

-

-

12

6

Německo

470 700

66,0 (1933)

6280

760 000

36

2

3

-

1

asi 20

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Plánované početní stavy čs. armády v míru a ve válce

 

 

Rok

plánované počty osob

plánované počty divizí + brigád

v míru*)

ve válce

v míru

ve válce

1920

150 000

?

12 + 5

12 + 11

1925

150 000/90 000

?

12 + 5

12 + 11

1928

140 000/100 000

660 000

12 + 5

12 + 17

1935

150 000

973 000

12 + 6

38 + 4

1938

232 000

1 280 000

23

40 + 2

1946

187 000

655 000

16 + 3

18 + 3

 

Přibližné počty zmobilizované československé armády v září 1938

 

Uveden je stav na konci září 1938:

Název

Počty

osoby

1 280 000

koně

217 000

motorová vozidla

26 000

 

Zbraně

Počty

Poznámky

pušky

762 000

(jen nové vzory)

pistole

188 000

(jen nové vzory)

kulomety

40 000

(jen nové vzory)

minomety

900

(jen nové vzory)

protitankové kanony

780

(bez kanonů v opevnění)

polní děla

2 270

(včetně 40 těžkých děl)

lehké tanky

350

 

obrněné automobily

70

 

tančíky

70

 

obrněné vlaky

17

(5 stálých, 12 improvizovaných)

letadla

950

(z toho 610 v 1. linii)

protiletadlové kulomety

230

 

protiletadlové kanony

250